Tým zoologů ze Správy NP a CHKO Šumava a NP Bavorský les už šest let sleduje život rysa na Šumavě. Luděk Bufka, referent oddělení zoologie Správy NP a CHKO Šumava, řekl ve čtvrtek agentuře Mediafax, že výzkum a sledování umožňují také peníze z evropských fondů.

Rys se kdysi vyskytoval téměř v celé Evropě, 19. století pak zaznamenalo jeho ústup ze západní Evropy. V současné době se rys vyskytuje například na Šumavě, v Karpatech, na Balkáně, ve švýcarských Alpách a v severním Rusku.

Tým zoologů ze Správy NP a CHKO Šumava a NP Bavorský les provádí na Šumavě už šest let telemetrický výzkum velkých savců. "Tato metoda je neinvazivní a díky nejmodernějším technologiím je možné sledovat nejen počty zvířat, ale i jejich pohyb a konzumaci kořisti," řekl Bufka.

Kromě sledování jelenů a srnců se telemetrický tým zabývá monitoringem česko-bavorské populace rysa ostrovida. Přímé sledování nastává náhodně, ale nepřímé pozorování nabízí více možností, je to sledování stop, trusu, zbytků potravy. Dalšími metodami jsou monitorování pomocí kamery či fotopastí, genetická (DNA z tkání, chlupů, trusu a slin) a telemetrie.

„Na Šumavě získáváme data pomocí GPS, jsou přesná a časově úsporná, díky záznamům z obojků, kterými jsou rysi a další savci vybaveni, dostáváme v pravidelně pomocí SMS informace o aktivitách sledovaných jedinců," dodal Bufka.

Během zimy 2009/2010 zoologové nainstalovali na ploše téměř 700 kilometrů čtverečních na 57 lokalitách 114 fotopastí. Zaslaná data potvrdila 10 samostatných jedinců rysa a osm koťat. Zoologové také vysledovali přítomnost pěti skupin samic s mláďaty.

"V průměru mají zdejší rysové dvě mláďata, jejichž mortalita do věku dvou let je však 50 procent. Samci mají své domovské okrsky na ploše 438 kilometrů čtverečních a samice 278 kilometrů čtverečních. Denně samci nachodili až 21 kilometrů a kojící samice na úseku 400 metrů. Výzkumníci prostřednictvím telemetrie také zjišťují zbytky rysí kořisti, mezi hlavní kořist rysa je v téměř 72 procentech srnec, ve více než 13 procentech jelen a dále menší savci, prasata a hlodavci. V průměru ulovenou potravu konzumuje 2,9 dne," vysvětluje Bufka.

Smutným zjištěním je, že sedm telemetricky sledovaných rysů bylo upytlačeno a bohužel pytláctví stále trvá. "V letech 1989 až 2006 bylo na Šumavě potvrzeno 56 případů pytláctví,“ dodal Luděk Bufka.

zdroj: MEDIAFAX