Změny na středních školách jsou především s ohledem na demografický vývoj nevyhnutelné. Nic na tom podle krajského předsedy Jiřího Blažka nezmění ani stovky podpisů na peticích, které v posledních dnech ve velkém podepisují učitelé a studenti po celé Vysočině. Rušení nebo slučování středních škol se týká nejen víceletých gymnázií, ale i škol napříč celým oborovým spektrem.

„Řešení situace na středních školách musí být citlivé a především ve všech ohledech spravedlivé. Jestliže v mém kraji zrušíme nebo sloučíme více škol než v příslušném poměru v kraji sousedním, riskuji tak, že studenti budou ve velkém dojíždět do sousedního, což ten můj citelně oslabí,“ nastiňuje problematiku středních škol krajský předseda TOP 09 Jiří Blažek.

To podle něj vyžaduje úzkou spolupráci ministerstva školství jak se zřizovateli středních škol, tak i s místními samosprávami – městy a obcemi. Na proces optimalizace totiž budou navazovat i změny v dalších faktorech v jednotlivých krajích, kterými jsou například dopravní obslužnost nebo přístupnost škol.

Na třídy o deseti žácích nejsme připraveni
Jedním z často navrhovaných řešení ze strany odpůrců zeštihlování ve středním školství je redukce počtu žáků ve třídách. Z hlediska nastavení systému je ale tato verze nereálná.

„Na toto řešení neexistují normativy. Navíc školy dostávají peníze podle počtu žáků a už nyní některé školy balancují na hranici přežití. Za deset, dvacet, let by tato škola při stávajících podmínkách stejně nepřežila. V případě reformy má stále naději,“ vysvětluje Blažek.

Stejně jako rušení i slučování musí probíhat s ohledem na charakter regionu. Slučovat by se měly školy se stejným oborovým základem a důležité je ponechat obory, které mají v kraji tradici a obory nezbytné pro zajištění rozvoje dané oblasti.