Na Vysočině chybí ročně v lavicích prvních ročníků středních škol 800 studentů, to v praxi představuje 40 nenaplněných tříd. Tento úbytek se posunuje do vyšších ročníků a bude zásadně ovlivňovat střední školství ještě několik let. Nezájem o učební obory je hrozbou pro jejich budoucí existenci. I proto si kraj nechal zpracovat studii dopadů demografického vývoje do středních škol.

"Čísla jsou neúprosná, už teď jsou některé střední školy využity jen ze 3/4 kapacity. To představuje vysoké náklady navíc na žáka jak v provozních, tak osobních nákladech. Ministerstvo školství ovšem výši finanční dotace počítané na žáka nezvyšuje. To je pro kraj dlouhodobě neudržitelný stav žádající si jednání o zásadní změně. Musíme zabránit snižování kvality vzdělávání a přijmout opatření vedoucí k efektivnějšímu využití škol a výuce v nich. Na tom se shodují všichni účastníci diskuze," upozorňuje hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
 
Krajský odbor školství, mládeže a sportu definoval oblasti, které potřebuje regionální školství řešit. Všechny v budoucnu zvažované kroky chce vedení kraje v průběhu příštích týdnů diskutovat především s vedením středních škol, pedagogy, s veřejností, zástupci všech měst se sídly středních škol a členy krajského zastupitelstva. To už v září loňského roku uložilo odboru školství, mládeže a sportu zpracovat návrh opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem a koncem roku vzalo na vědomí harmonogram jejich projednávání.
 
Hlavním motivem k rozsáhlé diskuzi nad budoucností škol na Vysočině je zvyšování úrovně kvality vzdělání, ekonomická stabilizace škol a zajištění stávající nabídky oborů. Kraj chce zachránit jedinečné obory, o které je menší zájem, ale mají v regionu tradici. "Díky této cestě se podařilo na Vysočině zachovat obory hodinář, kameník nebo fotograf," připomíná krajská radní pro oblast školství Marie Kružíková s tím, že avizovaná diskuze by měla přispět k odstranění problémů, před kterými ředitelé střední škol stojí nebo budou stát. „Aktuálně jde o udržení platů pedagogů, kteří učí nenaplněné třídy, ředitelé se obávají také drahého provozu školních budov a současně jsou nuceni se přetahovat o žáky jen proto, aby nemuseli propouštět pedagogy,“ zmiňuje Marie Kružíková.
 
Situace se každoročně zhoršuje a kraj, jako zřizovatel většiny středních škol v regionu, je nucen přijmout taková opatření, aby byla i do budoucna zachována stávající druhová nabídka studijních i učebních oborů, přijatelná dostupnost a zvýšena kvalita vzdělávání. "Jsme připraveni k otevřené diskuzi. Té však mohou velice uškodit jakékoli komentáře podávané bez hlubších znalostí základních faktů, nebo vytržení dílčích návrhů z kontextu diskutované koncepce případných opatření," doplňuje Marie Kružíková.
 
Informace k dopadům demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem Vysočina budou postupně veřejně dostupné na www.kr-vysocina.cz.