Krajský soud v Praze ve středu poslal na 6 let do věznice s dozorem Iva Bureše, který loni v prosinci v Poděbradech zabil svou družku kvůli osobním rozepřím. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal proti výroku o vině i o trestu. Bureš, po poradě s obhájcem, trest přijal. Kromě trestu odnětí svobody je odsouzený dvaačtyřicetiletý muž povinen zaplatit pozůstalým zabité ženy odškodné ve výši bezmála 1,2 milionu korun.
Žena, se kterou Bureš žil skoro devět let, mu před incidentem odmítala setkání s jejich pětiletým synem a také mu nebyla ochotná vyplatit podíl z prodeje domu, který během společného soužití vystavěli. Když Bureš naléhal na vyřešení situace, žena na něj podala trestní oznámení kvůli pronásledování.
Den před soudním projednáváním pronásledování a nebezpečného vyhrožovaní v Nymburku, ze kterého se měl Bureš zpovídat, navštívil ve společném domě v Poděbradech svou bývalou přítelkyni. Poté, co se mu údajně vysmála a udělala na něj vulgární gesto, přeskočil Bureš plot a napadl ji. Osmatřicetiletá žena utrpěla zhmožděniny nosu, obočí, pravého oka, podpaží, na krku pod čelistí, ale úder, na který nakonec žena zemřela, byl do oblasti hrtanu.
Podle pitvy totiž expřítelkyně zemřela na to, že dostala tupý úder do oblasti takzvaného bloudivého nervu a ten způsobil náhlou zástavu krevního oběhu. "Pokud by byla okamžitě zahájena i jen laická resuscitace, žena by pravděpodobně útok přežila," dodal znalec z oboru patologie. Žádné ze zranění, která na těle při pitvě zjistil, nebyla totiž při poskytnutí první pomoci smrtelná.
Podle psychologa, kterého senát vyposlechl, Bureš jednal v reakci na závažný stres. Útok prý byl iniciován několikaměsíčním tlakem po rozchodu. Rozhodující v celém případu byl patrně středeční výslech znalkyně z oboru psychologie Štěpánky Tůmové. "Útok se odehrál po dlouhodobě neřešené konfliktní partnerské situace a recidiva není pravděpodobná," uvedla znalkyně. Z toho důvodu označuje možnost resocializace jako dobrou. "Na incidentu, podle mého názoru, mohla mít podíl viny i sama poškozená," poznamenala Tůmová.
Ze závěrů viktimologie, kriminalistického oboru zkoumajícího oběti trestných činů, vyplynulo, že problémy s majetkem, výdělkem, stavbou domu i absence kontaktu se synem, mohly akcelerovat celý incident. "On nedostal nic, poškozená mu nechtěla nic dát," podotkla znalkyně.
Případ byl podle státního zástupce jasný, jelikož byla dokázána motivace a i Bureš se sám přiznal. Žalobce Tomáš Milec proto žádal trest v dolní části trestního rozpětí pro zločin vraždy. Obhájce se zaštítil výroky znalkyně Tůmové i reakcemi prvního manžela poškozené, který u soudu odmítl vypovídat o svých konfliktech se zabitou ženou. "Právě to, že neodpovídal, nebo se vyhýbal přesným odpovědím, by mělo být soudem bráno v potaz, že poškozená mohla být svým arogantním jednáním iniciátorkou incidentu," uvedl advokát, a žádal překvalifikování na zločin zabití za omluvitelné hnutí mysli.
Bureš svého činu lituje. "Stalo se, co se stalo, co vám k tomu mám říct. Vězení je pro mě prkotina, přišel jsem o všechno," vyslovil v závěrečné řeči s tím, že před útokem dokonce chodil do kostela se modlit, aby se všechno vrátilo zpět. "I kvůli tomu se mi vysmívala," dodal Bureš.
"Senát neměl pochybnosti o tom, že skutek byl spáchán popsaným způsobem a nebyla ani pochybnost o pachateli," uvedla v odůvodnění rozsudku předsedkyně soudu Alexandra Chrdleová. Problém měl soudní senát pouze s právní kvalifikací činu, ale k řešení napomohl výslech psycholožky Tůmové. "Bureš čin spáchal čin ve stavu silného rozrušení, nic neplánoval, bylo to zkratkové jednání v afektu," citovala Chrdleová psycholožku. Vzhledem k dobré prognóze resocializace svolil soud i vězení s nejmírnějším režimem.
Burešovi, který původně čelil obžalobě z vraždy, hrozil až 18letý trest vězení. Vzhledem k tomu, že ho soud nakonec uznal vinným ze zabití, je vyměřený trest těsně nad polovinou trestní sazby, která činí maximálně 10 let vězení.
zdroj: MEDIAFAX