Opatření, která proti kůrovci podniká na základě mezinárodní dohody Správa NP Šumava, přinášejí dobré výsledky. Podle rakouské strany však český kůrovec letos napadá rakouské lesy víc než kdy jindy, shodli se členové česko–rakouské pracovní skupiny kontrolující plnění dohody o ochraně lesa. Mezinárodní dohoda uzavřená v roce 2009 bývalým ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem a jeho rakouským resortním kolegou Nikolausem Berlakovichem zavázala Českou republiku k tomu, aby v zájmu ochrany lesních majetků v Rakousku zasahovala proti kůrovci v příhraniční oblasti. V pásu podél hranice probíhá asanace kůrovcem napadených stromů. V roce 2009 bylo v dotčené oblasti Smrčina asanováno 208 stromů, v roce 2010 to bylo 921 stromů.
„V nově vyznačené části, kde by se podle nově uzavřeného dodatku ke smlouvě měly kůrovcem napadené stromy asanovat, je k nynějšku vyznačeno 450 stromů, “ řekl agentuře Mediafax člen česko–rakouské pracovní skupiny, náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek. V pátek 10. června proběhl terénní kontrolní den a ve středu 15. června byl za přítomnosti zástupců NP Šumava, ministerstva životního prostředí i rakouské strany sepsán protokol o plnění dohody. Účastníci se dohodli, že se za podmínek, které nebudou v kolizi s povinnostmi ochrany přírody národního parku, může přistoupit k asanaci napadených stromů.
"Zatím ale z těchto stromů nepokáceli dřevorubci ani jediný. Zástupci Národního parku Šumava, českého ministerstva životního prostředí a Rakouska se během jednání shodli na tom, že pokud se rizikové porosty nebudou likvidovat na ploše větší než 0,25 hektaru, budou moci zásah provést. Vedení Správy Národního parku Šumava preferuje ohleduplnější metodu loupání na stojato. Ani jeden z asanovaných stromů však touto metodou zatím zpracován nemohl být, protože se nepodařilo získat žádnou firmu, která by takovou práci provedla. A to i přes fakt, že v průměru se za jeden strom vyplácí odměna 2000 Kč. Loupač za jeden den zpracuje tři stromy,“ informuje Tomáš Fait, náměstek ředitele parku Stráského.
Ve čtvrtek ředitel Jan Stráský dopisem vyzval k aktivní spolupráci Hnutí Duha, jemuž nabídl možnost podílet se na této šetrné metodě, která má tři cíle, neohrožovat rakouské majetky a naplňovat tak mezinárodní dohodu, nevytvářet na Smrčině větší odlesněné plochy a co nejvíce respektovat potřeby tetřeva hlušce v době jeho hnízdění.
"Pokud jde tedy o údajně ohroženého tetřeva hlušce v době líhnutí kuřat, pak současné vedení Správy Národního parku postupuje s mimořádným ohledem na ochranu přírody a úplně stejně jako vedení předchozí, jde o srovnatelné objemy dřeva, lokality, termín i vzdálenosti od hnízdišť. V loňském roce neutrpěla generace tetřevů v období vyvádění kuřat žádnou újmu a jsem přesvědčen, že neutrpí ani letos. S kácením se ostatně v dotčené lokalitě ještě ani nezačalo,“ dodává ředitel Stráský.
Faktem však zůstává, že prakticky ve všech porostních skupinách se proti kůrovci zasahovalo i v letech 1998 – 2007, objemy pokácených stromů významně překračovaly letošní uvažované zásahy, přičemž populace tetřeva mírně rostla. Správa Národního parku Šumava je povinna naplňovat dohodu uzavřenou na ministerské úrovni.
„Opakované protesty některých ekologických hnutí proti asanaci rizikových porostů v místech stanovených dohodou a jejich hrozby, že budou označené stromy bránit vlastními těly, vnímá správa národního parku jako účelové s cílem manipulovat veřejné mínění pomocí lživých argumentů a teatrálních gest,“ konstatuje Stráský.
Postoje ekologických hnutí mají podle Stráského odpoutat pozornost od skutečného problému, kůrovcové kalamity tisíciletí, která letos Šumavě reálně hrozí. "Ačkoliv se rozsah kalamity někdy záměrně zlehčuje, data hovoří jednoznačně. Historicky dokladovaná největší kůrovcová kalamita z roku 1870, popisovaná spisovatelem Karlem Klostermannem, byla už překonána. Před ní nebylo na Šumavě nikdy tolik smrků jako dnes, přirozený podíl smrku byl v šumavských lesích 50 procent, dnes je to nepřirozeně 80 procent. Kůrovec tedy nikdy za posledních 1000 let neměl vzhledem k nižšímu zastoupení smrku možnost rozmnožit se tolik jako dnes,“ doplnil Stráský.
Kůrovcem napadené stromy ponechané v bezzásahové zóně podle dat parku činily v dřevním objemu v roce 2007 celkem 229 000 kubíků, v roce 2008 to bylo 120 000 kubíků, v roce 2009 už 179 000 kubíků a v roce 2010 celkem 550 000 kubíků. Celkový objem napadeného dřeva byl v bezzásahových zónách 1 078 000 kubíků a celkový objem včetně pokácených stromů v celém území parku byl 2 700 000 kubíků za poslední čtyři poslední roky.
zdroj: MEDIAFAX