Na šumavském Ztraceném u Ptačího potoka u Modravy probíhá od středečního rána loupání kůry na stojato, na místě je 37 aktivistů. Kácet se začne ve čtvrtek či v pátek, řekl agentuře Mediafax mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.

V bezzásahové zóně v lokalitě Na Ztraceném u Ptačího potoka na Modravsku jsou od středečního rána čtyři pracovníci firmy, kteří provádějí takzvané loupání kůry na stojato. Jejich činnost monitorují ekologičtí aktivisté, kteří od pátku minulého týdne blokují oblast proti kácení smrků napadených kůrovcem.

Zhruba 35 firem, které mohou provádět loupání na stojato, doporučilo parku právě Hnutí Duha, které blokádu Na Ztraceném organizuje. "Seznam jsme předali parku už při loupání kůry v lokalitě Smrčina na Lipensku," řekl agentuře Mediafax Mojmír Vlašín, organizátor blokády Na Ztraceném. "Některé jsme oslovili a firma, která nyní loupe Na Ztraceném, je na seznamu uvedena," dodal Pechoušek.

"Loupání na stojato sice přímo neschvalujeme, ale jsme ochotni tuto techniku tolerovat jako jednu z nejšetrnějších. Od středečního rána je na místě 37 účastníků blokády, kteří oblast bezzásahové zóny v lokalitě monitorují. Pokud by přijeli dřevorubci a chtěli kácet, budeme je blokovat,"

Vedení parku však zdůrazňuje, že od svého záměru kácet neustoupí. "Dřevaři by měli být nejpozději do pátku hotoví s odstraňováním následků bouře ze středečního večera minulého týdne. Během čtvrtka či pátku by měli začít kácet právě v lokalitě Na Ztraceném. Pokud je budou aktivisté blokovat, požádáme o pomoc policii," sdělil mluvčí parku Pechoušek.

Zatímco v jižní části Šumavy se postup kůrovce mírně utlumil díky pestřejší skladbě lesa a zničení většiny smrkových porostů, katastrofální je podle parku situace právě na západě národního parku. "Tam zcela chybí přirozené bariéry smíšených a listnatých lesů. Navíc je v příhraničí velká bezzásahová zóna, ta je velkým zdrojem kůrovce. Nešťastné řešení je vytvoření ostrůvkovitých bezzásahových zón směrem do vnitrozemí, ty způsobují další masivní rozsev kůrovce do okolí. Kůrovec tu mění i své chování a napadá stromy mladší 60 let. Právě tady není při současné gradaci možné kůrovce zastavit bez vzniku holin," doplnil náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Razantní postup parku vítají šumavské obce. "V roce 2003 navštívilo Šumavu během turistické sezony 1 850 000 lidí, loni to bylo jen 850 tisíc lidí. Je to přímý důsledek toho, jak Šumava vypadá, i když ekologičtí aktivisté tvrdí, že na turistický ruch Šumavy nemá kůrovec vliv," upozornil starosta Modravy Antonín Schubert (nez.).




Starosta Modravy: Blokáda ekologů je podvodnou kampaní, důsledkem bude více kácení

Podle starosty Modravy Antonína Schuberta (nez.) je blokáda v lokalitě Na Ztraceném u Ptačího potoka nečestnou a podvodnou kampaní, jejímž důsledkem bude zvyšování kůrovcových těžeb na území Národního parku Šumava v následujících letech. Starosta Schubert to uvádí ve svém středečním prohlášení.

V současné době probíhá na správním území obce Modrava v lokalitě Na Ztraceném aktivita ekologických aktivistů organizovaná Hnutím Duha, jejímž cílem má být zabránění vzniku obrovských těžebních holin v horském lese Národního parku Šumava.

"Podle názoru obce Modrava jde o nečestnou a podvodnou kampaň ekologických aktivistů, jejímž jediným výsledkem bude zvyšování kůrovcových těžeb v lesích na území Národního parku Šumava v následujících letech a tím pokračující devastace šumavského lesa, jeho ekosystému, přírody jako celku a v neposlední řadě i dochované kulturní krajiny," uvádí starosta a bývalý lesník Schubert v prohlášení.

Les Na Ztraceném nemá podle něj nic společného s horskou smrčinou. "Les Na Ztraceném je na většině své rozlohy, ve vztahu ke kůrovcům, typickým reprezentantem zásahové zóny, která by měla obklopovat zónu bezzásahovou a která se pro tento způsob ochrany navazujících lesních ekosystémů vymezuje ve všech typech podobných národních parků," vysvětluje Schubert.

Hnutí Duha a jiní ekologičtí aktivisté, někteří politici a vědci prezentují zásahy proti kůrovcům v lese Na Ztraceném jako činnost proti přirozeným procesům. "Přirozené procesy mohou probíhat pouze v přirozeném prostředí, anebo v takovém prostředí, které bylo celospolečenskou dohodou označeno jako za blízce přirozené. Les Na Ztraceném byl i přes zamítavé a odborně zdůvodněné stanovisko obce Modrava nařízením bývalého ministra životního prostředí Bursíkem zcela neoprávněně prohlášen za bezzásahový. Správa NP Šumava požádala nového ministra životního prostředí o povolení zásahu proti kůrovcům v lese Na Ztraceném a toto povolení jí bylo ministrem uděleno. Jde tedy o les, kde mohou být uplatňovány zásahy proti kůrovcům," tvrdí Schubert.

Obec Modrava se ohrazuje proti strategii Hnutí Duha a jiných aktivistů, kterou je ochrana kůrovců bez ohledu na ochranu lesního ekosystému jako celku. "Les je nejdůležitějším přírodním systémem pro život člověka. Veškerá aktivita konaná jedincem či skupinou lidí vedoucím k ničení lesa je aktivitou proti životu jako celku. Aktivisté Na Ztraceném si tak uzurpují práva rozhodovat o životě stávajících i budoucích generací," doplňuje Schubert.

 

 

ZDROJ: MEDIAFAX