Pracovníci Národního parku Šumava odeberou vzorky vody ze šumavských řek a potoků. Správa parku sleduje složení vody na rašeliništích a v tocích od roku 2006 a ukazuje se, že v přírodních částech Šumavy je kvalita vody dlouhodobě výborná, řekla agentuře Mediafax Iva Bufková, botanička správy.
Každý měsíc zkoumají odborní pracovníci parku kvalitu vody na rašeliništích a ve vybraných tocích na Šumavě. Kvalitu vody sledují zaměstnanci hlavně v souvislosti s revitalizací, tedy znovu zamokřením a oživením dříve odvodněných mokřadů a rašelinišť.
"Měřením kvality vody si můžeme ověřit, zda revitalizace rašelinišť byla úspěšná a zda nějak ovlivňuje kvalitu vody v tocích," řekla Iva Bufková.
Odvodnění má pro rašeliniště i ostatní mokřady neblahé následky. Způsobuje jejich vysychání, mizí vzácné druhy rostlin a živočichů a v konečné fázi může vést až k zániku rašeliniště. Proto byl na území Národního parku Šumava roku 1998 zahájen program revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho cílem je záchrana cenných mokřadů a náprava škod na vodním režimu krajiny, které odvodnění způsobilo.
„Kromě rašelinišť v oblasti Modravských slatí nebo v kotlině Křemelné se sledují i některé větší toky, například Roklanský potok, Křemelná nebo Hučina,“ uvedla Iva Bufková.
Vzorky vody se odebírají každý měsíc, v potocích po celý rok, na rašeliništích od jara do podzimu, protože povrch rašeliniště během zimy zamrzne a pokryje se několikametrovou vrstvou sněhu.
"Vzorky se analyzují v laboratořích Povodí Vltavy v Českých Budějovicích, kde stanoví kyselost vody a také obsah důležitých látek," doplnila Bufková.
Během sledovaných let se kvalita vody na revitalizovaných rašeliništích mírně zlepšila, v krajině jsou však patrné rozdíly mezi toky v různých částech území. "Mnohem více jsou zatíženy toky v okolí sídel nebo v povodích s intenzivně zemědělsky využívanou krajinou," doplnila botanička.
Na sledovaných úsecích větších toků, které protékají přírodní krajinou nad lidskými sídly, však zůstává kvalita vody od roku 2006 přibližně stejná bez extrémních výkyvů. „Například koncentrace dusičnanů jsou všude hluboko pod stanovenými normami pro kojeneckou vodu a velmi nízké jsou koncentrace síranů. Díky vysokému podílu rašelinišť mají však šumavské toky větší podíl humínových látek, které způsobují hnědé zabarvení vody. Odvodněním se vyplavování těchto látek z rašelinišť podpořilo, revitalizace naopak jejich uvolňování do vody tlumí. Dále byly zjištěny mírně vyšší koncentrace fosforečnanů u potoka Hučina a v roce 2011 se mírně zvýšily koncentrace dusičnanů na Roklanském potoce, stále však při velmi nízkých koncentracích,“ vysvětlila Iva Bufková.
Zdroj: MEDIAFAX
[prazskezpravy][/prazskezpravy]
[jihoceskezpravy][/jihoceskezpravy]
[fcbpridejte][/fcbpridejte]