Iniciátoři referenda v Jihlavě dnes ráno vydali další tiskovou zprávu, v níž informovali, že jim soud dal za pravdu a vyhlásil referendum. Jenže bude až 13. prosince. AKTUALIZOVÁNO O REAKCI MAGISTRÁTU.

Tisková zpráva přípravného výboru referenda a Společně pro Vysočinu ze dne 29. 9. 2014.

Primátor a tajemník porušili zákon. Referendum proto musel vyhlásit soud.

JIHLAVA - Krajský soud v Brně se opakovaně postavil na stranu přípravného výboru referenda a vyhlásil v Jihlavě historicky první referendum o spalovně a odpadech namísto magistrátu, který návrh na jeho vyhlášení v polovině září odmítnul[1]. Magistrát i radnice se tak již po několikáté dopustili protizákonného jednání ve vztahu k referendu. Soud tentokrát shledal pochybení na straně rady města, která měla pod vedením primátora Vymazala návrh na vyhlášení referenda předložit zastupitelům. Primátor však návrh na pořad jednání zařadit odmítl. I přes to se o návrhu hlasovalo, většina zastupitelů však byla proti konání referenda. I toto jednání jihlavských zastupitelů označil soud za protizákonné a referendum tak namísto nich sám vyhlásil.

Již v polovině srpna se tajemník Dohnal dopustil velké chyby, když odmítnul přijmout návrh na vyhlášení referenda kvůli údajným nedostatkům. Soud však návrh označil za bezchybný a jeho přijetí magistrátu nařídil. Návrh měl být následně projednán radou města a předložen k hlasování nejbližšímu zastupitelstvu, tedy 15. září. Primátor Vymazal jako nejvyšší představitel rady města i zastupitelstva však otevřeně odmítnul návrh v polovině září radě a následně zastupitelstvu předložit a to ani na základě přímé výzvy právního zástupce přípravného výboru ani na základě platného rozsudku.

„Postup primátora Vymazala a tajemníka Dohnala považuji za zcela nepřijatelný. Je alarmující, že se proti základním právům občanů v Jihlavě staví právě tito dva vysoce postavení muži. Oba pánové občana přesvědčují, jak jednají v jeho prospěch a v souladu se zákonem. Verdikt soudu však již po druhé ukázal pravý opak. Z jejich postupu je patrná arogance moci a evidentní snaha nedopustit vyhlášení referenda,“ komentuje situaci Vít Prchal, zmocněnec přípravného výboru referenda.

Soud mimo jiné v rozsudku hovoří o tom, že navržené otázky v referendu jsou přípustné. Není také bez zajímavosti, že se v rozsudku píše o spalovně, jako o „investičním projektu, který může mít zcela zásadní dopad na životní prostředí, odpadové hospodářství i ekonomickou situaci statutárního města Jihlavy. Občané tak v referendu mohou vyjádřit svou vůli, zda takové zařízení ve městě chtějí či nikoli[2].“

Přípravný výbor se stále také domnívá, že magistrát jednal v rozporu se zákonem i při rozdávání pokut za vícenásobné podpisy návrhu na konání referenda. „Již podruhé nám dal soud zapravdu. Ve věci pokut za vícenásobné podpisy jsme podali minulý týden podnět veřejné ochránkyni práv. V tomto týdnu se obrátíme se stížností také na ministerstvo vnitra,“ přibližuje další postup iniciativy referenda Matěj Man.  

Soud vyhlásil referendum na sobotu 13. 12. Přípravný výbor však požadoval spojení referenda s podzimními volbami. To se kvůli obstrukcím a chybné interpretaci zákona ze strany magistrátu nepodařilo. Soud nemohl již referendum vyhlásit společně s podzimními volbami, kvůli dodržení lhůty 25 dnů, kterou má magistrát ze zákona pro přípravu referenda. „Při konání referenda mimo volby v tak velkém městě jako je Jihlava, bude velmi těžké dosáhnout voličské účasti přes 35 % (podmínka platnosti výsledků referenda),“ dodává Man.

1       Rozsudek soudu – vyhlášení referenda ze dne 26. 9. 2014
2       Rozsudek ze dne 26. 9. 2014 - str. 7, odstavec 3.

Rozsudek soudu bude k dispozici na webu iniciativy referenda. Níže je pouze výňatek, v němž soud zdůvodňuje, proč se referendum uskuteční až 13. prosince. Roli hraje nutná lhůta 25 dnů přede dnem hlasování, kdy musí být stanoveny počty členů komisí. Navíc soud usoudil, že spojit volební komise a komise pro hlasování v místním referendu nelze.

IIIc.
Podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání.

Podle § 15 zákona o místním referendu se místní referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města.

Podle § 5 odst. 1 zákona o místním referendu se hlasování v místním referendu koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

Přestože návrhem na konání místního referenda nelze nutně rozumět návrh na jeho konání konkrétní den (konkrétní datum), z právní úpravy obsažené v zákoně o místním referendu vyplývá, že přípravným výborem navrženým konkrétním datem hlasování je zastupitelstvo zásadně vázáno. Odchýlit se od návrhu konat místní referendum souběžně s volbami do zastupitelstev obcí může pouze z odůvodněných a racionálních důvodů (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2010, č.j. 44 A 62/2010 - 19, publ. pod č. 2158/2010 Sb. NSS). Soud, vstupuje-li do pozice zastupitelstva, je tak podle § 13 odst. 1 písm. a) a § 15 zákona o místním referendu povinen – stejně jako zastupitelstvo – určit den konání místního referenda a přitom preferovat datum navržené přípravným výborem, byť datum vyhlášení místního referenda není nezbytnou součástí petitu návrhu ve smyslu § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s. na vyhlášení místního referenda (není ostatně ani povinnou součástí návrhu na konání místního referenda ve smyslu § 10 a § 11 zákona o místním referendu). Soud (stejně jako zastupitelstvo) se tedy od data navrženého přípravným výborem může z legitimních důvodů odchýlit.

Takovým legitimním důvodem by bylo především vyhlášení místního referenda tak, že by jím došlo k porušení zákona o místním referendu.

Zákon o místním referendu obsahuje mimo jiné lhůty, v nichž je třeba uskutečnit některé úkony. Jejich předchozí uskutečnění je nutné pro realizaci místního referenda. Podle § 21 odst. 2 zákona o místním referendu starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 28), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo primátor přípravný výbor.

Nemožnost dodržení uvedené lhůty 25 dnů je již samostatným důvodem pro nemožnost konat referendum ve dnech 10. a 11. října 2014. Soud sice zvažoval i možnost společných komisí pro referendum a volby do obecních zastupitelstev, dospěl však k závěru, že společné komise, nyní bez nutnosti dodržení uvedené lhůty 25 dnů, možné nejsou. Činnost komisí pro hlasování při místním referendu je výkonem samosprávy, zatímco činnost volebních orgánů během voleb je výkonem státní správy; jejich činnost je ostatně i jinak financována. Také delegování členů komisí je různé, kdy v případě místního referenda deleguje členy především přípravný výbor. I počet členů komisí je odlišný. „Spojení“ volebních komisí a komisí pro hlasování v místním referendu tak pro jejich odlišný účel, delegování členů, i absenci zákonné úpravy kolize zákona o volbách do zastupitelstev obcí a zákona o místním referendu možné není (obdobně též Rigel, F.: Zákon o místním referendu s komentářem a judikaturou, Nakladatelství Leges, 2011, s. 133 - 134).

Podle soudu přitom lhůta 25 dnů ve smyslu § 21 odst. 2 zákona o místním referendu počala běžet dne 15.9.2014, tedy nejen dříve, než byl zaplacen soudní poplatek za návrh na vyhlášení místního referenda soudem (k tomu došlo dne 19.9.2014), ale dokonce dříve, než byl návrh na vyhlášení místního referenda soudu doručen. V této souvislosti soud poznamenává, že přípravný výbor podal návrh na konání místního referenda až dne 21.7.2014, tedy navíc v době letních prázdnin, kdy podle harmonogramu zasedání zastupitelstva statutárního města Jihlava, veřejně dostupného na webových stránkách odpůrce, musel vědět, že se bude konat již jen jedno zasedání zastupitelstva, a to právě dne 15.9.2014, a dále si musel být vědom, že je třeba brát v úvahu i lhůty ve smyslu zákona o místním referendu (§ 12 či § 21 zákona o místním referendu) a lhůty případného navazujícího soudního řízení ve smyslu § 91a s.ř.s. Požadavek na konání místního referenda společně s volbami do zastupitelstev obcí bylo přitom možné vznést s dostatečným časovým předstihem.

Vyhlášením referenda soudem na navrhovatelem uvedené dny (10. a 11. října 2014) by ze shora uvedených důvodů představovalo porušení zákona o místním referendu, což je důvodem, pro který soud nemůže vyhovět tomuto požadavku navrhovatele.

III.d
Podmínky pro vyhlášení místního referenda soudem má tedy zdejší soud v nyní posuzované věci za splněné, a proto přistoupil ke stanovení dne jeho konání v souladu s podmínkou ve smyslu § 15 zákona o místním referendu, tedy tak, aby se místní referendum konalo do 90 dnů po dni jeho vyhlášení.

Z hlediska nároků na organizaci referenda, obzvláště v době, kdy se konají volby do zastupitelstev obcí, soud považoval za vhodné stanovit datum konání místního referenda na období, kdy lze předpokládat, že již proběhlo ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Dále soud vážil i hledisko dostatečného časového prostoru jak pro přípravu hlasování, tak i pro referendovou kampaň. Z hlediska možnosti hlasování co největšího počtu občanů v místním referendu považoval soud za vhodné určit jako den konání místního referenda den pracovního klidu, nikoli však období vánočních svátků.

Ze všech výše uvedených důvodů proto soud vyhlásil místní referendum ve statutárním městě Jihlava na sobotu 13. prosince 2014.

Reakce Magistrátu města Jihlavy

Kdo nám nadělil předvánoční referendum?

Přípravný výbor včas nedodal kvalitní podklady pro uspořádání referenda a nyní na základě jeho žaloby soud stanovil konání referenda na sobotu 13. prosince 2014. Jihlava tak nejspíše vyhodí 1,5 až 2 miliony korun za všelidové hlasování, kterého se ani dle aktivistů nezúčastní dostatečný počet voličů. Pokud by nebyla žaloba k soudu podána, návrhem na vyhlášení referenda by se řádně zabývalo nově zvolené zastupitelstvo města, které by jistě zvolilo vhodnější termín. Soudní zasahování do autonomního rozhodování volených orgánů města se tak nakonec ukázalo pro aktivisty jako kontraproduktivní.

Magistrát města Jihlavy souhlasí s přípravným výborem referenda, že s ohledem na termín hlasování se lze obávat o potřebnou účast veřejnosti. V usnesení soudu stojí, že přípravný výbor už na začátku při prvním doručení na radnici podal návrh na vyhlášení referenda pozdě, což samotnou přípravu znesnadňuje. Až zpětně opravované chyby a nedostatky návrhu přípravného výboru další přípravu vyhlášení referenda komplikovaly. Soud konstatoval, že „přípravný výbor podal návrh na konání místního referenda až dne 21. 7. 2014, tedy navíc v době letních prázdnin, kdy podle harmonogramu zasedání zastupitelstva statutárního města Jihlava, veřejně dostupného na webových stránkách odpůrce, musel vědět, že se bude konat již jen jedno zasedání zastupitelstva, a to právě 15. 9. 2014, a dále si musel být vědom, že je třeba brát v úvahu i lhůty ve smyslu zákona o místním referendu“.

Vyhlášení referenda velmi přesně a přehledně popisuje zákon. V něm stojí, že návrh referenda dává k projednání zastupitelstvu rada města. To se z objektivních důvodů nestalo, protože podklady k hlasování byly u krajského soudu, a zastupitelé na svém posledním jednání proto podle zákona vůbec o vyhlášení referenda hlasovat nemohli. Město také jasně uvedlo, že zákonný postup dodrží a materiály rada předloží na nejbližší jednání zastupitelstva. Tyto skutečnosti soud zcela přehlédl, upřel zastupitelstvu jeho pravomoc o konání referenda rozhodnout, město proto jeho rozhodnutí považuje za unáhlené.

Přípravný výbor lže, když uvádí, že primátor odmítl zařadit materiál do jednání zastupitelstva, a lže, když uvádí, že většina zastupitelů byla proti konání referenda. Zastupitelé odmítli návrh jednoho ze svých členů na zařazení referenda do programu jednání, nezamítli ale samotné referendum. K němu přitom v diskusi vyjádřili svobodně svoje názory, zejména ve vztahu k formulaci otázek.

Pokud přípravný výbor ve vyjádření pro média tvrdí, že primátor a tajemník porušují zákon, měl by také uvést, jak konkrétně a které zákony primátor a tajemník porušují. Pravda je taková, že město postupuje přesně podle zákona o místním referendu, který upravuje i právo na soudní ochranu, pokud nad obsahem návrhu není shoda.

Vysočina plná novinek a aktuálních informací

Úspory energie sledujte na EnergyTV