Po 10 letech mohou návštěvníci opět vstoupit do hradního příkopu na Nových Hradech, jednoho z nejhlubších zděných suchých příkopů v republice. Od 1. července 2011 tak vznikne nová prohlídková trasa, která bude spojena s prohlídkou parkánu a výstavy Rožmberské Novohradsko. Příkop byl před 10 lety kvůli padajícímu kamení a sesuvu půdy pro veřejnost uzavřen, v roce 2006 se začalo s jeho opravou. Jednalo se zejména o zajištění sesouvající se vnitřní a vnější zdi, opravám se nevyhnul ani horní parkán. V části příkopu jsou mohutné dřevěné výdřevy, které zajišťují statiku. „Zmizet by měly při dalších etapách oprav, které jsou naplánované na rok 2012 až 2013,“ upřesnil kastelán Mgr. Jan Smolík.
Výška zdi hradního příkopu se pohybuje od 9,5 m do 13 m. Vnější strana příkopu měří 373 m, vnitřní téměř o 100 metrů méně. Rozloha hradního příkopu je 6246 m2, pro představu téměř tři čtvrtě budějovického náměstí včetně kašny.
Otevřením příkopu vznikne nová – tedy již třetí prohlídková trasa, na které si návštěvníci prohlédnou výstavu Rožmberské Novohradsko, parkán a právě hradní příkop. Dospělí zaplatí 40,- korun, děti, studenti, senioři a ZTP 20,- korun a rodinné vstupné je za 100,- korun. „Při nákupu první i druhé prohlídkové trasy je vstup do hradního příkopu zdarma,“ prozradil kastelán s tím, že třetí prohlídka je samostatná bez průvodce.
HRAD NOVÉ HRADY
Hrad Nové Hrady byl postaven na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí a Novohradským potokem zřejmě v první polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1279, kdy je hrad majetkem Vítkovce Ojíře z rodu pánů z Landštejna . Roku 1359 panství kupují bratři Jan, Petr, Jošt a Oldřich z Rožmberka. Z nich zde pobýval delší dobu pouze Oldřich. Další Rožmberkové hrad většinou obývali pouze dočasně . Ten pak sloužil jako centrum Novohradského panství, jenž patřilo mezi největší rožmberské majetky a také jako důležitý vojenský opěrný bod. V průběhu husitských válek byl hrad vypálen táborským hejtmanem Janem, řečeným Bzdinka. V roce 1573 se při bouři vzňal od blesku střelný prach uskladněný v mohutné válcové věži stojící ve východní části nádvoří, následný výbuch věž rozmetal a poškodil i okolní budovy. Zkázu dokonalo v roce 1590 poměrně silné zemětřesení. Hrad byl těžce poškozen a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Zlikvidovány byly nakonec pouze ruiny mohutného bergfritu. Zbytek hradního areálu byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka. Švamberkové se aktivně zapojili do stavovského odboje proti císaři. Proto byl novohradský hrad roku 1619 napaden císařskými vojsky pod velením Karla Bonaventury Buquoye a po krátkém obléhání získán za volný odchod posádky. Buquoyi se na N.Hradech pravděpodobně zalíbilo a tak si Novohradské panství vyžádal od císaře jako náhradu za válečné výdaje. Hrad v této době již dávno nevyhovoval požadavkům na komfort šlechtického bydlení a tak byla ve dvacátých letech 17. století zahájena stavba Rezidence na náměstí, na počátku 19. století si pak nechali Buquoyové postavit na tehdejším severním okraji města empírový zámek. Hrad byl v této době využíván jako obydlí pro panské zaměstnance, byl zde lesní úřad a od konce 18. století v severní věži rodový archiv. Rodu Buquoy patřily N. Hrady až do roku 1945, kdy byl hrad zestátněn. Národní památkový ústav spravuje hrad od roku 2002.
Celkem byla prozatím do zajištění statiky a oprav hradního příkopu investováno téměř 9,75 miliónu korun. 4,35 miliónů bylo poskytnuto z Programu záchrany architektonického dědictví financovaného Ministerstvem kultury ČR, 5,38 miliónů korun bylo vynaloženo na opravy příkopu z rozpočtu NPÚ. Na rekonstrukci hradního příkopu se podílely firmy Pavel Nýdl, provádění staveb a ZVŠ Stavitelství Třeboň.
Předpokládá se, že příkop existoval již v samém počátku existence hradu – v druhé polovině 13.století, ale nedosahoval takové hloubky a šířky jako dnes. „Existenci příkopu přímo dokládají výdaje na stavební údržbu zaznamenané v purkrabských registrech purkrabího Jana Zúbka z let 1390-91,“ prozrazuje Jan Smolík. V jediném dochovaném účetním období od sv. Havla (16.října) do svatého Jiří (23. dubna) purkrabí zaznamenal náklady na sběr uvolněných kamenů z hradního příkopu „Rovněž vydáno v úterý po sv. Havlu dvěma služebným, kteří po tři dny sbírali kámen v příkopu okolo hradu … 4 groše 2 denáry“ a výdaje za opravu padacích mostů „Rovněž témuž Petrovi, který opravil všechna kovaná držadla, velký i padací most, plechy a úchyty …6 grošů“. Dnešních rozměrů dosáhl příkop až na přelomu 16. a 17. století, kdy hrad prošel kompletní rekonstrukcí pod vedením italského stavitele Antonia Canevalle.
Byť v 17. století ztrácí opevnění hradu včetně příkopu vojenský význam, byl přesto příkop průběžně udržován a utilitárně využíván. „Například rytiny z 19. století zachycují jeleny a daňky chované v příkopu. Z vyprávění víme, že poslední jelen byl chován v příkopu ještě v sedmdesátých letech 20.století,“ dodává kastelán. V hradních příkopech běžně končil také různý odpad. Dělo se tak i na Nových Hradech. Předpokládá se, že v některých místech je příkop zanesen tímto „odpadem“ až do výše 2 metrů. Protože dřívější odpad je dnes cenným pramenem poznání pro archeology, nebyl příkop odtěžen na původní úroveň a zatím se s tím ani nepočítá.
Více informací naleznete na webových stránkách www.npu-cb.eu, www.hrad-novehrady.eu